Nemáme přehled přeložený do češtiny. Pomozte nám rozšířit naši databázi tím, že nějaký přidáte.

Pan Tau prožije štědrovečerní přípravy v rodině svého malého přítele Emila, kterému v minulém dílu přinesl pejska. Běžné starosti jedné rodiny ve vánočním čase pomůže zpestřit a obohatit, takže maminka s tatínkem opravdu neví, kde jim hlava stojí. Dědeček staví betlém, tatínek se marně pokouší zabít mluvícího kapra, pes mamince žere cukroví a pan Tau se proměňuje a do všeho nenápadně zasahuje…

Tentokrát se Tau vypraví s Emilem a jeho spolužáky do hor, kde také pomůže malým chlapcům v závodech se staršími soupeři. Tento díl je zajímavý i tím, že se v malé roli krásné lyžařky, která upoutá zájem protivného mladého kantora, objevila tehdejší sportovkyně Ivana Zelníčková, později provdaná Trumpová.

Pan Tau se v rodině malého Emila dobře zabydlel, a tak se s ní vypravil i na chalupu. Rodiče o jeho existenci, zdá se, nemají ani potuchy. Odjezd na chalupu organizuje tatínek, ne všichni však měli na neděli stejné plány. Pan Tau ale zařídí, aby se každému podařilo trávit svůj víkendový pobyt podle svého, a tak jsou nakonec všichni spokojeni. Díky panu Tau všechno klape jako na drátkách a rodina ve zdraví přežije i tatínkovy organizační schopnosti a kutilské pokusy.

Tentokrát se pan Tau vypraví s malým kamarádem Emilem do jeho školy. Pan učitel se nestačí divit, jak krátká je najednou vyučovací hodina. Emilovi se zničehonic daří ve všech sportovních disciplínách, ale jen do té doby, než mu figurka zmenšeného panáčka vypadne z kapsy. Učitel mu ji zabaví s poznámkou, že ji vrátí až na konci roku. Takhle to ale Emil nemůže nechat. A zatím pan Tau učitele doprovází až domů. Rád by panu učiteli splnil jeho tajná přání, ne vždy se to ale setká s jeho pochopením…

Pan Tau se tentokrát seznámí s novým klukem, malým Karlíkem, který neposlouchá maminku a ta se na něj proto zlobí. Karlík se rozhodne odejít z domova, aby si mohl dělat, co chce. Jenže být sám není vždycky zase tak úplně příjemné. Pan Tau Karlíkovi pomůže, aby svou maminku zase našel, a zažijí při tom spolu spoustu dobrodružství na Vltavě, na parníku i u moře.

Pan Tau se seznámí s malou holčičkou Claudií, vnučkou bohatého průmyslníka v elektrotechnice, pana Violy. Ten má právě plno práce s vynálezem miniaturní televize do kapsy. Claudie žije na zámku, má všechno, jen si nemá s kým hrát, dospělí na ni nemají čas. A tak je šťastná, když jí z nebe spadne pan Tau. Tedy, byla by šťastná, kdyby ho zase omylem neztratila. Nakonec ale pan Tau přece jen pomůže získat Claudii dědečkovu pozornost a vtáhnout ho do světa dětské fantazie.

Zámek pana Violy se stává rájem dramatických her malé Claudie, do kterých se tentokrát s chutí zapojuje i její dědeček. Takže pro něj není problém udělat v dřevěné podlaze zámku důlek a hrát si s kuličkami, být zajatcem Vinnetoua či bojovat na straně obránců zámku proti vpádu členů správní rady. Dědeček Claudii vypráví o svých klukovských přáních. A tak vznikne nápad vydat se na cestu kolem světa.

Pan Viola slíbil malé Claudii cestu kolem světa, ale ta by raději cestovala romanticky, jako tulák, a tak to pan Tau zařídí. O tom ovšem dědeček Viola nemá ani potuchy. Naopak se domnívá, že firma, které zajištění cesty zadal, občas plní úkoly moc dobře, jindy zase vůbec ne. A tak dědeček s vnučkou podnikají romantickou cestu plnou překvapení, v přestrojení za chudé poutníky spí pod širákem na slámě, občas z hospůdky utečou bez placení a tak tak se vyhnou bitce. Všechno ale vždy dopadne dobře, neboť pan Tau bdí nad jejich bezpečím. A oni si na cestách mohou spokojeně prozpěvovat písničku „My jsme dva tuláci…“

Ve velkém přístavu právě nakládají do lodi postel pana Violy, určenou pro jeho cestu kolem světa, zatímco naše dvojice se potuluje v ulicích francouzského městečka. Jenže bez peněz to zase taková zábava není, jak zjišťuje Claudie. A tak se dědeček Viola rozzlobí na cestovní kancelář, která je nechá hladovět a spát mezi krysami. Netuší, že firma plní jeho původní zakázku a podle ní je on sám zrovna na Severním pólu. Zatímco dědečka i Claudii odvezou do vězení, pan Tau skončí v cirkusu. A tam se nakonec opět všichni šťastně setkají.

Malá Claudie cestovala letadlem sama a na letišti ji měla čekat maminka. Jenže ta se v hustém provozu opozdila, a tak si Claudie musela vzít taxi. Taxikář byl ovšem člověk protivný a zlý, a když neměla dost peněz na placení, vyhodil holčičku ven. Netušil, že na zadním sedadle zapomněla malého panáčka. Pan Tau to ale jen tak nenechal a pěkně to taxikáři za Claudii osladil.

Dědeček Viola se s vnučkou Claudií dostaví na policii a oznámí ztrátu panáčka, který má buřinku a deštník a občas se zvětšuje a zmenšuje. Pan Tau se holčičce prostě ztratil, ale bohužel policejní ředitel to nechápe a kouzelného mužíčka hledat nehodlá. Pan Viola tedy nabídne bohatou odměnu pro nálezce. Inzeráty oběhnou celý svět, a tak se o tom dozví i děti a pejsek Žoly, který je zavede ke krámku Ztráty a nálezy. Tomu ale kraluje zlý Vousáč, který se o kouzlech pana Tau a jeho buřinky dozví od dětí, a rozhodne se panáčka si ponechat.

Pan Tau se nachází v zajetí zlého Vousáče, majitele krámku Ztráty a nálezy, který byl pomocí kouzelné buřinky technicky dokonale vybaven. Jenže děti se pátrání po svém oblíbeném panáčkovi nevzdávají a nakonec ho vysvobodí z nedobrovolného vězení. Svou roli při tom sehrají i pejsci z celého okolí v čele s Žolym. Ten totiž zamění kouzelnou buřinku za obyčejnou, a tak zlému Vousáčovi už žádná kouzla nepomohou…

Pan Tau se ocitl v početné rodině Urbanových a se zájmem sleduje, jak všichni, každý po svém, vzpomínají na syna, bratra, švagra a strýce Alfonse, který se toulá kdesi po světě. Jeho pokoj v rodném domku je plný roztodivných vynálezů. Pan Tau se o něj velmi zajímá, a když zjistí, jak je mu Alfons podobný, dostane chuť se s ním osobně seznámit. Najít ho bude pro muže s buřinkou jistě hračka.

Tentokrát se spolu s panem Tau podíváme na pustý ostrov, kde žije strýc Alfons vskutku robinsonovsky. Muž s buřinkou sem ovšem nepřicestoval, aby tu obdivoval azurové moře. Má svůj plán, a tak nezbývá než sledovat, jak elegantně přiměje Alfonse k návratu domů i s jeho nejvěrnějšími přáteli – kozou Cleo a rosničkou Jůlinkou.

O tom, že Alfonse, kozu Cleo a rosničku Jůlinku baví cesta balónem, který tajně řídí pan Tau, nemůže být pochyb. Přistání na zahradě Alfonsova rodného domku už ovšem tak zábavné není. Radost z návratu ztraceného syna má především dědeček Urban, ostatní členy rodiny zaměstnává obrovský balón, s nímž zápolí v obývacím pokoji. Rodinu ale čekají mnohem složitější situace, které s návratem Alfonse a hlavně jeho dvojníkem, panem Tau, bezprostředně souvisejí.

Návrat strýce Alfonse domů znamená konec dosavadního poklidného rodinného života Urbanových. Všichni sice dávno vědí, že jejich příbuzný měl vždycky podivné nápady, ale to, jak pečuje o svou kozu, už přesahuje všechny meze. A to zatím ještě rodina a ostatně ani Alfons netuší, že s nimi v domě pobývá pan Tau, jehož kousky jim všem teprve zamotají hlavu.

Na pozvání rodiny Urbanových se sjíždí rozvětvené příbuzenstvo, aby oslavilo Alfonsův návrat domů. Oslavenec se rodinné sešlosti obratně vyhýbá, zato muž s buřinkou využívá svých kouzelných triků, aby nebohé hosty dokonale zmátl. Ale mnohem důležitější než nevydařená rodinná slavnost je to, že Alfons poznává svého dvojníka a s jeho buřinkou si tentokrát zakouzlí i on.

Rodina Urbanových rozhodla, že je načase Alfonse zaměstnat. Je třeba, aby se už konečně zabýval něčím užitečným. V mlékárně, kde sám pracuje, našel tatínek Urban místo i pro bratra. Jenže když ho tam ráno vedl, neměl ani tušení, že si vedle něj vykračuje pan Tau. My ovšem víme, proč tomu tak je. Alfons totiž touhle dobou díky kouzelné buřince pobývá zase na svém pustém ostrově. První pracovní den zvládl pan Tau s šarmem sobě vlastním, zato pro ubohého tatínka znamenal hotovou katastrofu. Ze všeho nejpodivnější ale je, že se Alfonsovi v jeho vytoužené samotě začne stýskat.

Alfonsovy pokusy najít si práci končí vždy fiaskem. Své neúspěchy svádí na pana Tau a vyčítá mu, že se mu neustále plete do života. Rozcházejí se tedy, ale netrvá dlouho a Alfons se dostává do další svízelné situace, z níž by sotva vyvázl, nebýt muže s buřinkou. Ten zabrání tomu, aby Alfons skončil za branami psychiatrické léčebny, kam ho rodina přivezla na vyšetření.

Už navždy se budou Urbanovi muset smířit s tím, že je Alfons nenechá v klidu. Posledním „kouskem“ je Alfonsova adopce tří kluků, kterou tajně zaštítil pan Tau. Ten se také postaral o to, že se z Alfonse stává slavný meteorolog, aniž kdo tuší tajemství jeho geniálních a stoprocentně vycházejících předpovědí počasí.

Alfons jako garde totálně zklamal, ale pan Tau ho zastoupil, a tak si Káťa s Martinem přece jen prožili svůj velký ples. Zatímco si leželi v náručí a vychutnávali své sólo, panu Tau a Alfonsovi se podařilo proměnit vědeckou přednášku v dokonalé fiasko. Přesto má tento večer dobrý konec, o který se postaral muž s buřinkou. Káťa už nebude muset před tatínkem tajit svou známost s Martinem.

Dalo se čekat, že Alfonsovy meteorologické úspěchy vzbudí pozornost. Gangsterská banda zahájila hon na rosničku Jůlinku, neboť tuší, že ona je pravou příčinou Alfonsova úspěchu a mohla by jim vydělat spousty peněz. Nic netušící Alfons jejich nástrahy neprohlédne, o Jůlinku přijde a jako úspěšný meteorolog končí.

Alfons doma přísně tají, že už je zase bez práce. Neodvážil by se to rodině říct, zvlášť proto, že právě došlo k důležitému rozhodnutí. Vědecká kapacita, jakou Alfons pro rodinu je, musí mít důstojnou pracovnu, a tak se začíná s přestavbou půdy v rodinném domě. Dědeček Urban nečekaně dobře zpeněžil staré haraburdí, které tu léta schovával, a pozval své potomky na prázdniny. Alfons cestu odmítl a doufal, že teď v klidu, s pomocí muže s buřinkou, promění staveniště v nádherný byt. Všechno je ale jinak, neboť shodou okolností s rodinou odcestoval také pan Tau.

Zatímco rodina Urbanových tráví dovolenou, na kterou nikdo z nich nikdy nezapomene, Alfons doma zápolí s přestavbou půdy, při níž mu místo muže s buřinkou pomáhají jeho adoptivní synové. Díky nim se Alfons setkává s jejich učitelkou, a jak to vypadá, bude to setkání osudové.

Urbanovi se vracejí z napínavé dovolené celkem v pořádku, rozestavěná půda se proměnila v obdivuhodný interiér, Alfons je šťastně ženatý. Víc pro tuhle rodinu, jak jistě uznáte, pan Tau ani udělat nemohl. A tak nastartoval svou raketku a odlétá. Ale už brzy se dozvíme, kde opět přistane a do jakých lidských osudů zase zasáhne.

Pan Tau se zjeví na křídle letadla, ve výšce devět tisíc metrů, aby potěšil jednu malou cestovatelku. Dívenka se raduje, méně už inspektor Málek, který prapodivnou postavičku na křídle uvidí také. To popírá veškeré přírodní zákony! Letadlo na příkaz inspektora Málka nouzově přistává. Hlavní inspektor se domnívá, že šlo o davovou sugesci, přes důkladné vyšetřování se totiž pana Tau nepodaří odhalit. Všechna kouzla ovšem končí, když pan Tau ztratí svou buřinku.

Inspektor Málek má starosti. Musí řešit zmatek na letišti, který vznikl přičiněním pana Tau, což zatím Málek netuší. Navíc se ale musí postarat o své děti, a to nejsou také žádní svatouškové. Mezitím putuje klobouk pana Tau na hlavě pana Kalouse na safari, kam zřízenec doprovází malé slůně. Marně se pan Tau snaží buřinku získat zpět. Nakonec z vozu uniká nejen pan Tau, ale i slon a vydávají se na procházku vstříc novému dobrodružství.

Klobouk, který celou dobu nosil pan Kalous, získala jeho dcera, a tak se kouzlem ocitl v obýváku u Kalousů slon i s panem Tau. Pohroma už nemohla být větší. Kačenka s Honzou jedou na safari, neboť se dozvěděli, že je tam slon a doufají, že i pan Tau. Ten však konečně dostal zpět svou kouzelnou buřinku a mohl dát Kalousův zdemolovaný domov zase do pořádku. Na letišti pokračuje vyšetřování, při němž se znovu na křídle letadla zjeví pan Tau, tentokrát i s dětmi. Zmatek na letišti ještě přiživují kouzelníci, kteří přiletěli na festival magie. Zdá se, že madam Stella s dcerou Veronikou budou do dění kolem pana Tau rovněž zapojeny.

Pan Tau na kouzelnické soutěži vykouzlí slona a všichni chtějí zjistit, jak to dělá. Inspektor Málek, který stále pátrá po muži na křídle letadla, dostal tip, a tak se jde na večerní kouzelnické představení podívat. Děti se seznámí s Veronikou, dcerou kouzelnice Stelly, a pan Tau jim vykouzlí lístky na večerní představení, které už je vyprodané. A to představení se přes některé intriky nevražících kouzelníků opravdu povede, zvlášť proto, že zásluhou pana Tau se tentokrát může dívat z hlediště i Veronika, která obvykle musí mamince na jevišti pomáhat.

Pan Tau opět Málkovi unikl. Děti jedou na pionýrský tábor a Tau s nimi. Tam si ho spletou s kuchařem, který zatím omylem dorazil do jiného tábora. Jen děti samozřejmě hned našeho hrdinu poznají. Kuchař Tau se snaží vařit opravdově, bez kouzel, a to přináší občas kuriózní situace. V noci při bouřce Tau dětem vyčaruje zvířátka, aby se jim nestýskalo. Inspektor Málek se s manželkou a dětmi chystá trávit dovolenou u babičky, když tu na fotce z tábora uvidí pana Tau. A tak honička pokračuje…

Inspektor Málek přijede na tábor hledat kouzelného mužíčka a hned ho taky objeví, jenže děti mu pomohou uprchnout. Pan Tau ale při tom zapomene svou kouzelnou buřinku, kterou si přivlastní Málek a přivolá celou leteckou inspekci i s vrtulníkem. Po zmizelém ale nezůstala opět ani stopa. Děti zorganizují sběr buřinek a deštníků pro pana Tau, kterého ubytovali v domku dědečka jednoho z nich. Otík v nestřežené chvíli vymění kouzelnou buřinku za obyčejnou. Tu pravou ale omylem vezme dědeček Hanousek. Zmatky kolem buřinky vrcholí…

Pan Tau ztratil svou buřinku, ale víc mu vadilo, že neumí číst a psát, jako děti, a tak se to s nimi učil. Buřinka se shodou náhod ocitla u Málka, který se nakonec s panem Tau spřátelil. Poznal totiž, že buřinka symbolizuje dětské sny a fantazii, které dospělí ztratili. Naposledy si Málek vypůjčil buřinku, aby mohl demonstrovat let na křídle letadla, jenže když prozradil její kouzelnou moc, lidé se po ní sápali a milou buřinku navždy zničili. A tak pan Tau odchází… tentokrát definitivně.

Nikdo neví, jak se to stalo. Ani sám vítr. Jednoho krásného dne, z pohybu oblak a modrého nebe, vyčaroval dětem pro legraci Pana Tau. Kouzelného panáčka s buřinkou, černým deštníkem, oblekem s bílou květinkou v klopě, jenž se uměl zvětšovat a zmenšovat, aby potěšil fantazii dětí i jejich rodičů. Jen málokdo ale Pana Tau najde, spíše ho mine, a tím ztratí svou kouzelnou vteřinu, kdy se mu mohla splnit všecka přání… Štěstí měl jednou malý kluk, který ho našel na ulici, když zrovna kráčel do hodiny klavíru, a vzal si ho s sebou. Jenže, místo aby klučina cvičil prstoklad, raději by se proháněl někde venku. Pan Tau mu jeho přání splnil a oba si pak užili mnoho legrace s atrakcemi na pouti. Chudák učitel klavíru mezitím musel řešit kalamitu s hrnečkem, který vařil a vařil…