|
2 de mayo de 2025
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Soňa Norisová"
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Soňa Norisová se narodila 27. 8. 1973 ve slovenských Malackách. Pochází z rodiny lékaře a učitelky. Trvale žije v Bratislavě, kde také vystudovala konzervatoř. Zde hostuje na několika divadelních scénách a kromě toho zpívá a dabuje. Má syna Michaela.\n\nZahrála si ve filmech REBELOVÉ (2001), kde hrála se svojí sestrou Zuzanou Norisovou, nebo TICHO PO BOUŘCE (2001). V dnešní době např. hraje ve slovenské verzi ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ. V letech 2002 – 2005 se úspěšně věnovala dabingu v televizním seriálu SUE THOMAS: F.B.EYE, kde namluvila hlavní hrdinku.\n\nV srpnu 2007 si zahrála na Shakespearovských slavnostech ve hře AKO SA VÁM PÁČÍ (JAK SE VÁM LÍBÍ)."
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Jozef Vajda"
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Mgr. art. Jozef Vajda (*31. července 1955, Žilina) je slovenský divadelní, televizní, rozhlasový a dabingový herec.\n\nVystudoval Vysokou školu múzických umění v Bratislavě (1977). V letech 1977–1980 působil v Poetickém souboru Nové scény. Od roku 1980 je členem Činohry Slovenského národního divadla.\n\nZa různé role v divadelních hrách byl opakovaně oceněn Cenou Literárního fondu. V roce 1998 byl nominován na cenu Divadelné dosky, v roce 2004 na Krištáľové krídlo a cenu IGRIC. V roce 2002 obdržel ocenění Zlatá slučka za dabingový výkon.\n\nV dabingu propůjčil hlas celé řadě významných herců, například Sylvesteru Stallonemu, Michaelu Douglasovi, Arnoldu Schwarzeneggerovi, Johnu Travoltovi, Stevenu Seagalovi, Melu Gibsonovi, Jeanu Renovi či Robertu Geissovi. Za dabing byl oceněn Zlatou slučkou v roce 2002.\n\nObjevil se v několika slovenských televizních seriálech, mezi hlavní postavy patřil např. v seriálech Hoď svišťom a Ordinácia v ružovej záhrade.\n\nNejvětší divácký ohlas zaznamenal ztvárněním záporné postavy Wagnera v celovečerním politickém thrilleru Sviňa, natočeném podle románu Arpáda Soltésze. Film se stal v roce 2020 nejnavštěvovanějším slovenským filmem natočeným ve slovenském jazyce v historii samostatného Slovenska."
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Žilina - Československo"
|
|
|
|
|
@@ -1,1 +1,1 @@
|
|
1
|
-
0
|
|
1
|
+
2
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"1979-08-16"
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Ivo Krešić je chorvatský divadelní a filmový herec z Bosny a Hercegoviny. Narodil se 16. srpna 1979 v Mostaru.\n\nHrál ve filmech Obrana i zaštita (režie Bobo Jelčić), Mrtve ribe (režie Kristijan Milić), General (režie Antun Vrdoljak) a v televizním seriálu Počivali u miru (režie Goran Rukavina). Za roli ve filmu Mrtve ribe získal cenu pro nejlepšího herce ve vedlejší roli na Mostarském filmovém festivalu v roce 2017.\n\nJe autorem monodramatu Otirač (životní komedie), které od roku 2011 odehrál více než tři sta krát. Dále účinkuje ve hře Smeće (černohumorná komedie, režie Mario Kovač), kde hraje spolu se svým psem Flijou, a je spoluautorem inscenace Abeceda književnosti (vzdělávací komedie pro děti), která dosáhla více než dvou set repríz.\n\nZa román I dođe mjesec maj obdržel v roce 2007 ocenění za nejlepší debutový román od nadace Fra Grga Martić v Kreševu. Je také spoluautorem sbírky poezie Usred grada tmurna nalaktih se da povratim.\n\nV Chorvatském národním divadle v Mostaru ztvárnil role ve hrách Chick lit (režie Tanja Miletić Oručević), Logorilijada (režie Ivan Leo Lemo) a Sviraj to ponovo, Sam Woodyho Allena (režie Mario Kovač). V Národním divadle v Mostaru hrál v inscenacích Přelet nad kukaččím hnízdem a Atlantida (obě v režii Erola Kadiće)."
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Mostar, Bosnia and Herzegovina"
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"cs-CZ"
|
|
|
|
|
@@ -1,1 +1,1 @@
|
|
1
|
-
"Martin Nahálka (*19. května 1980, Liptovský Mikuláš) je slovenský televizní, divadelní a filmový herec.\n\nVyučil se kuchařem-číšníkem. V letech 1998–2002 vystudoval herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě pod vedením profesorů Petera Mankoveckého a Zuzany Kronerové. Po ukončení studia nastoupil do angažmá ve Státním divadle v Košicích. Od roku 2003 působí v Divadle Andreje Bagara v Nitře.\n\nV roce 2011 se objevil ve videoklipu k písni „Mám v piči na lehátku“ rockové skupiny Horkýže Slíže.\n\nMá syna Jakuba."
|
|
1
|
+
"Martin Nahálka se narodil 19. května 1980 v Liptovskom Mikuláši. Je slovenský televizní, divadelní a filmový herec.\n\nVyučil se kuchařem-číšníkem. V letech 1998–2002 vystudoval herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě pod vedením profesorů Petera Mankoveckého a Zuzany Kronerové. Po ukončení studia nastoupil do angažmá ve Státním divadle v Košicích. Od roku 2003 působí v Divadle Andreje Bagara v Nitře.\n\nV roce 2011 se objevil ve videoklipu k písni „Mám v piči na lehátku“ rockové skupiny Horkýže Slíže.\n\nMá syna Jakuba."
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Martin Nahálka (*19. května 1980, Liptovský Mikuláš) je slovenský televizní, divadelní a filmový herec.\n\nVyučil se kuchařem-číšníkem. V letech 1998–2002 vystudoval herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě pod vedením profesorů Petera Mankoveckého a Zuzany Kronerové. Po ukončení studia nastoupil do angažmá ve Státním divadle v Košicích. Od roku 2003 působí v Divadle Andreje Bagara v Nitře.\n\nV roce 2011 se objevil ve videoklipu k písni „Mám v piči na lehátku“ rockové skupiny Horkýže Slíže.\n\nMá syna Jakuba."
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Liptovsky Mikulas, Slovakia, EU"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Bratislava, Slovak republic"
|
|
|
@@ -1,1 +1,1 @@
|
|
1
|
-
"Michal Kubovčík (* 17. května 1980, Bratislava) je slovenský herec a komik. Vystudoval herectví na VŠMU. Působil ve více slovenských divadlech a do povědomí diváků se dostal především díky televizním pořadům jako Haló a Horná Dolná.\n\nVyrůstal v Rači spolu s rodiči a dvěma sestrami. Na střední škole se vyučil kamenným sochařem. Byl ovlivněn dědečkem, který byl jeden z největších kamenických mistrů. Ze začátku měl problém dostat se na VŠMU kvůli ráčkovaní. Trvalo mu rok a půl, než se mu podařilo tuto vadu odstranit a na herectví se nakonec dostal. Mezitím chodil i na pedagogickou fakultu.\n\nPůsobil v divadle Ludus Bratislava, DAB Nitra, SND Bratislava a v Túlavém divadle v Trnavě. V Radošinském naivním divadle působí od roku 2007.\n\nSe Zuzanou Šebovou tvoří pár. Poprvé se spolu setkali při natáčení seriálu Ordinace v růžové zahradě.\n\nHrají spolu v seriálu Horná Dolná."
|
|
1
|
+
"Michal Kubovčík je slovenský herec a komik. Narodil se 17. května 1980 v Bratislave. Vystudoval herectví na VŠMU. Působil ve více slovenských divadlech a do povědomí diváků se dostal především díky televizním pořadům jako Haló a Horná Dolná.\n\nVyrůstal v Rači spolu s rodiči a dvěma sestrami. Na střední škole se vyučil kamenným sochařem. Byl ovlivněn dědečkem, který byl jeden z největších kamenických mistrů. Ze začátku měl problém dostat se na VŠMU kvůli ráčkovaní. Trvalo mu rok a půl, než se mu podařilo tuto vadu odstranit a na herectví se nakonec dostal. Mezitím chodil i na pedagogickou fakultu.\n\nPůsobil v divadle Ludus Bratislava, DAB Nitra, SND Bratislava a v Túlavém divadle v Trnavě. V Radošinském naivním divadle působí od roku 2007.\n\nSe Zuzanou Šebovou tvoří pár. Poprvé se spolu setkali při natáčení seriálu Ordinace v růžové zahradě.\n\nHrají spolu v seriálu Horná Dolná."
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Michal Kubovčík (* 17. května 1980, Bratislava) je slovenský herec a komik. Vystudoval herectví na VŠMU. Působil ve více slovenských divadlech a do povědomí diváků se dostal především díky televizním pořadům jako Haló a Horná Dolná.\n\nVyrůstal v Rači spolu s rodiči a dvěma sestrami. Na střední škole se vyučil kamenným sochařem. Byl ovlivněn dědečkem, který byl jeden z největších kamenických mistrů. Ze začátku měl problém dostat se na VŠMU kvůli ráčkovaní. Trvalo mu rok a půl, než se mu podařilo tuto vadu odstranit a na herectví se nakonec dostal. Mezitím chodil i na pedagogickou fakultu.\n\nPůsobil v divadle Ludus Bratislava, DAB Nitra, SND Bratislava a v Túlavém divadle v Trnavě. V Radošinském naivním divadle působí od roku 2007.\n\nSe Zuzanou Šebovou tvoří pár. Poprvé se spolu setkali při natáčení seriálu Ordinace v růžové zahradě.\n\nHrají spolu v seriálu Horná Dolná."
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Anna Javorková se narodila 8. října 1952 v Hubové u Ružomberka jako prostřední ze sedmi dětí. Studium herectví absolvovala na Divadelní fakultě VŠMU v Bratislavě. Už během studií začala účinkovat v činohře Slovenského národního divadla v inscenacích svého pedagoga, režiséra Jozefa Budského. Ve 22 letech se jako studentka stala členkou činohry SND.\n\nJe nositelkou Ceny Janka Borodáče, Ceny Andreje Bagara, Ceny Literárního fondu a ceny FČSF Ústí nad Labem. Anna Javorková je především divadelní herečka – noblesní, s krásným hlasem, vyrovnaná a zralá osobnost, která harmonicky spojuje vnější krásu s vnitřní silou. Kdo ji viděl na jevišti, ví, o čem je řeč.\n\nByla obsazována do náročných dramatických rolí a výrazně zazářila například v Ibsenově Peer Gyntovi, Dostojevského Bratrech Karamazovových, Čechovových Třech sestrách a Rackovi, v dvojroli v Brechtově Dobrém člověku ze Sečuanu, ve Sestupu Orfea Tennessee Williamse, v Sartrově hře Za zavřenými dveřmi, v Marii Stuartovně od Schillera, ve Scénách z manželského života podle Bergmana a v inscenaci Marat-Sade od Petera Weisse. V současnosti účinkuje v SND například v představení Kto sa bojí Beatles (With a little help from my friends). S velmi úspěšnou hrou Fetišistky (postava Maryla) často hostuje i v Česku – získat lístky na toto představení v Bratislavě je velmi obtížné, ne-li nemožné. Dále účinkuje v bratislavském Divadle WEST ve hře Johna Godbera Pít nebo být fit, nebo v Trnavském divadle ve hře Mira Gavrana Tajemství Grety Garbo. Momentálně ji lze vidět na jevišti také ve Bratrech Karamazovových, Madame Bovaryové a dalších inscenacích.\n\nVýborně ztvárnila i množství filmových a televizních rolí. Zazářila ve filmech Škriatok, Jeden stříbrný, Soukromá válka, Jedenácté přikázání, Druhá láska, Jak se Vinco vzepřel, Nemožná, Portrét Doriana Graye, Paní Berta Garlanová, Soudím tě láskou, Právo na minulost, Past, Fiakr číslo 21, Podzimní (zato) silná láska, Tajné sny (2004), Chuť léta (2009) a další. Hraje také v mnoha televizních seriálech, včetně komerčních televizí. Mezi nimi lze najít i kvalitní počiny, například seriály Odsouzené (z prostředí ženské věznice, STV) a Tajné životy (z prostředí azylového domu, STV).\n\nAnna Javorková je manželkou režiséra Vlada Strniska a matkou dospělé dcery Heleny. Žije v Bratislavě a je členkou činoherního souboru SND. Kromě herectví se věnuje i pedagogické činnosti na bratislavském Církevním konzervatoři."
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Dušan Cinkota (* 13. října 1970, Banská Bystrica) je slovenský herec.\n\nPo absolvování herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě (1988–92) účinkoval v Radošinském naivném divadle (1991–94). Od roku 1994 byl členem Činohry SND. Režiséři ho obsazovali stejně do komediálních i dramatických postav. V roce 1995 získal Cenu Litfondu za nejlepší mužský herecký výkon roku ve hře Alergia. Díky jeho pohybovým a pěveckým dispozicím mu svěřili jako hostu několik titulních postav v muzikálech na Nové scéně v Bratislavě – Pokrvní bratia, Cigáni idú do neba, Cyrano z predmestia a Hamlet. V roce 2000 dostal další Cenu Litfondu za nejlepší dabing Toma Hankse. V letech 2003–05 byl členem Divadla Jozefa Gregora Tajovského ve Zvolenu. V roce 2006 uváděl v televizi JOJ reality show Vyvolení 2."
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Gregor Hološka (*10. července 1977, Myjava) je slovenský herec a dabér.\n\nPochází z umělecké rodiny – jeho otec je výtvarník, matka učitelka slovenského jazyka, sestra malířka a bratr sochař.\n\nOsm let se věnoval hře na klavír. Po absolvování základní školy studoval na gymnáziu. Následně vystudoval herectví na Vysoké škole múzických umění (VŠMU) v Bratislavě, kterou dokončil v roce 2000. Vedle studia se jeden rok věnoval také francouzštině a výtvarnému umění.\n\nPo ukončení studia se přihlásil na konkurz do Divadla Jána Palárika v Trnavě, kde působil 14 let. Během této doby hostoval také v divadle Aréna a v divadle Pavla Országha Hviezdoslava na Malé scéně v Bratislavě. V letech 2014–2023 pracoval jako herec na volné noze. V březnu 2023 se stal stálým členem Slovenského národního divadla (SND).\n\nZa své divadelní výkony byl několikrát oceněn Cenou Literárního fondu – například v roce 2000 za roli Charlese Bovaryho a v roce 2003 za postavu Ďura Ľavka ve hře Statky-zmätky. Výroční cenu Literárního fondu obdržel za rok 2012 za roli otce v inscenaci Stavitelia budúcnosti. Filmovou cenu SFTA Slnko v sieti za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli získal v roce 2019 za ztvárnění postavy Gujdu ve filmu Amnestie.\n\nKromě herectví v divadle a televizních seriálech se uplatňuje také jako dabingový herec.\n\nSe svou manželkou Mirkou se seznámil již během gymnázia, ale do vztahu vstoupili až po skončení vysoké školy. Společně vychovávali také Mirčinu dceru z prvního manželství, Kristínu."
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Milan Ondrík (* 3. května 1980, Dolný Kubín) je slovenský herec a řezbář.\n\nVyrůstal ve vesnici Liesek a pochází ze šesti dětí. Od malička uvažoval o kariéře fotbalisty. Po svém dědečkovi zdědil výtvarný talent a věnoval se řezbářství. Studoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě Petera Mankoveckého a Zuzany Kronerové, kterou absolvoval v roce 2002.\n\nDlouhá léta působil v Divadle Andreja Bagara v Nitře. Díky svému hereckému projevu zaujal i slovinského režiséra Diega de Breu, když hledal představitele Coriolana pro stejnojmennou hru Williama Shakespeara ve Slovenském národním divadle. Od roku 2011 je členem činoherního souboru SND.\n\nBěhem své herecké kariéry ztvárnil širokou škálu rolí – od ruské klasiky, přes slovenská díla až po současnou světovou dramatiku, například Mrtvé duše, Statky-zmätky, Konec hry nebo Portia Coughlan. Větší popularitu mu však přinesla role Nora v oblíbeném slovenském seriálu Panelák.\n\nŽije v Nitře se svou partnerkou, herečkou Zuzanou Moravcovou, se kterou má tři děti."
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Rebeka se narodila 10. ledna 1986. Je dcerou režiséra Romana Poláka a publicistky Žarky Ambrušové-Polákové. Jako dítě měla spíše introvertní povahu a zajímala se především o archeologii. Navštěvovala taneční a výtvarné kroužky, ale v žádné z těchto činností se úplně nenašla. Přestože byla introvertka, přihlásila se na bratislavskou konzervatoř, čímž překvapila nejen sebe, ale i své blízké včetně svého otce. Podle vlastních slov jí herectví pomohlo otevřít se i jako člověk.\n\nPozději se začala objevovat v divadle Astorka Korzo '90 už během studia na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Po ukončení studia získala dlouhodobé angažmá a navzdory svému mladému věku ztvárnila řadu divadelních rolí. Hostovala také v divadle Aréna. Kromě divadelních prken ji diváci mohli vidět i ve velmi úspěšném slovenském filmu Únos (2017) nebo v seriálu Za sklom (od r. 2016).\n\nMezi její záliby patří zejména dlouhé procházky, díky kterým má velmi dobře zmapované všechny uličky bratislavského Starého Města. Sama se považuje za „kavárenský typ“, a tak ji fanoušci spíše najdou s knihou a šálkem v ruce v kavárně než při sportování."
|
|
|
|
30 de marzo de 2025
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Lidská stonožka (kolekce)"
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"cs-CZ"
|
|
|
|
18 de marzo de 2025
|
|
|
|
@@ -1,1 +1,1 @@
|
|
1
|
-
{"poster":{"file_path":"\/iwSwEZyoixhjD7fjX6C8MbqbO2e.jpg","iso_639_1":null}}
|
|
1
|
+
{"poster":{"file_path":"\/iwSwEZyoixhjD7fjX6C8MbqbO2e.jpg","iso_639_1":"cs"}}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"poster":{"file_path":"\/iwSwEZyoixhjD7fjX6C8MbqbO2e.jpg"}}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"season_id":59316,"season_number":1}
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Narozeniny"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948080,"episode_number":30}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948081,"episode_number":29}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948082,"episode_number":28}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948084,"episode_number":26}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948083,"episode_number":27}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948085,"episode_number":25}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948086,"episode_number":24}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948070,"episode_number":23}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948071,"episode_number":22}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948072,"episode_number":21}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948073,"episode_number":20}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948074,"episode_number":19}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948075,"episode_number":18}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948076,"episode_number":17}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948077,"episode_number":16}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948078,"episode_number":15}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948079,"episode_number":14}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948060,"episode_number":13}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948059,"episode_number":12}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948064,"episode_number":11}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948063,"episode_number":10}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948062,"episode_number":9}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948061,"episode_number":8}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948068,"episode_number":7}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948067,"episode_number":6}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948066,"episode_number":5}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948065,"episode_number":4}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948057,"episode_number":3}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948069,"episode_number":1}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"episode_id":948058,"episode_number":2}
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Ďurko"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Motýlek"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Dubák"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Autíčko"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Nejlepší oběd"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Fialky"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Primabalerína"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Švestková povidla"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Rohlíky"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Nemocná opička"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Dvě srdíčka"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Straka"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Maškara"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Haló, tady Bambulka"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Exhibice"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Zvědavec"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Siláci"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Gól"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Sedmospáč"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Kamarádi"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Dobrou chuť"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Pohádkový kufřík"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Bonbonová nemoc"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Zázračné slůvko"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Výlet"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Velký úklid"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Čistota půl života"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Překvapení"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Meruňkový koláč"
|
|
|
|
17 de marzo de 2025
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"certification":"","descriptors":[],"iso_3166_1":"CZ","iso_639_1":"cs","note":"","release_date":"1968-01-01","type":3}
|
|
|
@@ -1,1 +1,1 @@
|
|
1
|
-
"Unikátní dokument z roku 1968 - se svědectvím Jana Masaryka a Prokopa Drtiny.\r V roce 1968 slovenský režisér Karol Wild v Krátkém filmu Praha realizoval cenný dokument, který krátce poté normalizační \"Prověrková komise\" poslala na dvacet let do trezoru. Střihový film s dotáčkami je syntézou širokých politických a společenských souvislostí takzané Mnichovské dohody. Připomněl také tehdy poměrně málo známá fakta (například zabrání Západní Ukrajiny a Besarábie sovětskými vojsky). Výpovědi J. Masaryka, P. Drtiny a dalších pozoruhodných osobností."
|
|
1
|
+
"Unikátní dokument z roku 1968 - se svědectvím Jana Masaryka a Prokopa Drtiny. V roce 1968 slovenský režisér Karol Wild v Krátkém filmu Praha realizoval cenný dokument, který krátce poté normalizační \"Prověrková komise\" poslala na dvacet let do trezoru. Střihový film s dotáčkami je syntézou širokých politických a společenských souvislostí takzané Mnichovské dohody. Připomněl také tehdy poměrně málo známá fakta (například zabrání Západní Ukrajiny a Besarábie sovětskými vojsky). Výpovědi J. Masaryka, P. Drtiny a dalších pozoruhodných osobností."
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Mnichov 1938"
|
|
|
@@ -1,1 +1,1 @@
|
|
1
|
-
"Mnichov 1938"
|
|
1
|
+
"Munich 1938"
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
{"primary":false,"tagline":"Unikátní dokument z roku 1968 - se svědectvím Jana Masaryka a Prokopa Drtiny."}
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Movie"
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Released"
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"cs-CZ"
|
|
|
|
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Unikátní dokument z roku 1968 - se svědectvím Jana Masaryka a Prokopa Drtiny.\r V roce 1968 slovenský režisér Karol Wild v Krátkém filmu Praha realizoval cenný dokument, který krátce poté normalizační \"Prověrková komise\" poslala na dvacet let do trezoru. Střihový film s dotáčkami je syntézou širokých politických a společenských souvislostí takzané Mnichovské dohody. Připomněl také tehdy poměrně málo známá fakta (například zabrání Západní Ukrajiny a Besarábie sovětskými vojsky). Výpovědi J. Masaryka, P. Drtiny a dalších pozoruhodných osobností."
|
|
|
@@ -0,0 +1,1 @@
|
|
1
|
+
"Mnichov 1938"
|
|
|
|
|
