Neuvěřitelný příběh Artura Radvanského, který přežil šest koncentračních táborů a v Osvětimi se na několik let ocitl v roli osobního sluhy doktora Mengeleho – který, když například žádal o koupel, říkal svému vězni zdvořile: „prosím…" Přes svůj pokročilý věk A. Radvanský s režisérem tři roky navštěvoval místa, kde byl vězněn, aby tak dostál slibu kamarádům, kteří válku nepřežili: že o tom, co se dělo, bude vyprávět světu. Jistě existují mnohá svědectví o holocaustu, a mnoho jich bylo filmově zpracováno. Příběh Artura Radvanského je však pozoruhodný a cenný zejména tím, jak protagonista dokáže bezprostředně vyprávět a jednoduše formulovat základní lidské hodnoty, pocity a potřeby – a tím také vyjádřit podstatu naší existence, kdy dlouhodobé přežití člověka umožní spíše pocit naděje než kus chleba. Artur Radvanský přitom nikdy neobviňoval Němce, ani žádnou jinou skupinu lidí...