След тежка катастрофа Геир остава инвалид. Изолира се, отдава се на страстта си по оръжията, на самолечение и безкрайна горчивина. Гаджето му Ингвилд не знае как да общува с него и затова кани в дома им група потитивисти от социалните служби, които да повдигнат духа му. Сцената е собственият им апартамент, а действието се разиграва в едни интензивни 24 часа, през които единствено Геир не иска да види нищо в положителна светлина.

　　在一场可怕的车祸中，盖尔（弗里奥乔夫·萨海姆 Fridtjov Såheim 饰）失去了双腿，人生才刚刚开始的他无法接受这一巨大的打击，在痛苦和愤怒之间，盖尔选择了自暴自弃。生活在盖尔的眼中再也没有一丝美好了，就连美丽善良的妻子英格丽（克丽斯蒂·埃琳娜·托霍格 Kirsti Eline Torhaug 饰）也无法将盖尔从绝望的深渊中拯救出来，在盖尔的内心里，只有一个念头，那就是一死了之。

　　上帝似乎还没有跟盖尔开够玩笑，无论盖尔做出怎样的尝试，最终都只能与死神擦肩而过。看着丈夫日渐堕落，焦急的英格丽使出了杀手锏，她将一个残疾人互助团体请到了家中，让盖尔没有想到的是，这一举动永远的改变了他此后的人生。

Geirrovi je třiatřicet. Před dvěma lety měl autonehodu, od té doby nemůže chodit a je impotentní. Jeho žena Ingvild, ve snaze zachránit manželství v krizi, pozve na delší návštěvu skupinu tělesně postižených, které vede agilní psycholožka Tori. Dosud sebedestruktivní milovník Johnnyho Cashe a válečných filmů se vzbouří proti nevítané invazi „pozitivní“ energie a za pomoci místy až brutální upřímnosti se pokusí ovládnout situaci. Uvnitř zánovního domu v poklidné čtvrti dochází během jedné noci k zúčtování s falešnou upřímností, dusivým soucitem a zdánlivě osvědčenými metodami léčby duše. Debutující režisér smísil známou formuli skandinávského psychologického dramatu o mezilidských vztazích se sarkasticky černou komedií syrového kvazidokumentárního vzhledu. Originálnímu tvaru přidává na atraktivitě hudební doprovod pro rockové fajnšmekry (Steppenwolf, Nina Simone či zmíněný Johnny Cash). (MFF Karlovy Vary 2007)

The local disability support group visits an involuntary member, not realizing that it will bring them to a critical mass.

Geirr est trentenaire et handicapé à la suite d'un accident. Sa femme est sur le point de le quitter, cédant devant son mauvais esprit et sa misanthropie galopante. En désespoir de cause et pour lui donner une dernière chance, elle convie chez lui un groupe d' handicapés chaperonnés par une coach pleine de foi en sa méthode positive. Il les accueille à sa manière en leur vidant un extincteur dessus. Dès lors, son entreprise de démoralisation commence. Tous les repères vont exploser, les handicapés vont prendre le contrôle et exclure les valides et leur bonne conscience, se perdant dans une nuit d'ivresse aux vertus inattendues.

Geirr, 33, steht auf "Apocalypse Now", Knarren und fette Joints. Dazu dröhnt düster Johnny Cash aus den Boxen - denn Geirr sieht die Welt in schwärzesten Farben, seit er nach einem Unfall im Rollstuhl sitzt. Seine Freundin Ingvild (Kirsti Eline Torhaug) hält die üble Laune bei aller Liebe kaum noch aus und lädt darum die Gruppentherapeutin Tori (Kjersti Holmen) samt ihrer Truppe vorbildlich Behinderter ein, alle mit zuckersüßem Lächeln und eiserner Hand darauf getrimmt, ihr Schicksal "positiv" zu sehen. Als das Feelgood-Kommando gegen Geirrs Widerstand die Villa entert, dreht er den Spieß um und pariert Toris Psycho-Phrasen mit rabenschwarzem Sarkasmus und schlagenden Argumenten. Bald kommt es zum Aufstand gegen die Sozialdompteuse und alle verordnete Heuchelei. Dies ist die Stunde der bissigen Wahrheiten, eine wüste Nacht voller Sex, Drugs & Rock'n'Roll - und unerwarteter Einsichten.

מנורבגיה מגיעה דרמה קומית רעננה, ספוגה בהומור שחור. גיר הפך לנכה בעקבות תאונת דרכים. החברה שלו, אינגבילד, מודאגת מהדרך בה הוא מבודד את עצמו מהסביבה, מן האובססיה שלו עם כלי נשק, מן התרופות שהוא לוקח על דעת עצמו, מן המרירות חסרת הגבולות. היא מחליטה להזמין הביתה קבוצה מקומית שמתמחה בחשיבה חיובית. כל ההכנות נעשות למרתון אינטנסיבי בביתם של גיר ואינגבילד, אבל גיר מתעקש להמשיך ולראות את החיים באור שלילי. בהדרגה, הוא הולך ומשפיע על שאר החברים, וגורר את כל הקבוצה למקום של יאוש, יסורים וחוסר תקווה. עד השחר, העניינים קצת ישתפרו. "הסיפור של נכה בכסא גלגלים שקורא תיגר על הצדקנות של קבוצת תמיכה כתוב בשנינות וחדות, ומעביר מסר משחרר לגבי הצורך לקבל את המציאות".בארד בריאן למד היסטוריה וספרות באוניברסיטה של אוסלו לפני שהמשיך ללימודי קולנוע בקופנהגן. הוא כתב כמה סרטים קצרים וסרטים חינוכיים, ובשנת 2003 זכה להצלחה עם סרט קצר שביים. "אמנות החשיבה השלילית", סרטו הארוך הראשון, זכה בפרס הבימוי בפסטיבל קרלובי וארי 2007.

Trafikkskadde og handikappede Geirr (35) har nådd enden av sin egen blindvei. Isolasjon, våpenfiksering, egenmedisinering og grenseløs bitterhet gjør at kjæresten Ingvild (33) ikke lenger vet hva hun skal gjøre. I et siste desperat forsøk på å redde forholdet, inviterer hun hjem den kommunale positivitetsgruppa, som med hjelp av den løsningsfokuserte metoden ser muligheter i selv de sorteste hull. De har rett og slett blitt en veldig positiv gjeng. Med trusselen om samlivsbrudd hengende over seg blir Geir motvillig med på møtet.

Niepełnosprawny Geirr, zgorzkniały i pogrążony w depresji, próbuje całemu światu pokazać, że gorzej już być nie może. Jego dziewczyna Ingvild stara się wszelkimi sposobami nauczyć go myśleć pozytywnie. Grożąc zerwaniem, wymusza na chłopaku spotkanie z działającą przy gminie "grupą pozytywną" - grupką wolontariuszy, którzy starają się uczyć osoby w depresji, jak patrzeć na świat pozytywnie. Po bliższym poznaniu okazuje się jednak, że członkowie grupy w życiu prywatnym dalecy są od pozytywnego myślenia. Geirr szybko orientuje się, że uśmiech i optymizm są tylko na pokaz. A Geirr sam też nie ma zbyt wielkiej ochoty zmuszać się do pozytywnego myślenia. Wręcz przeciwnie, w czasie doby, którą grupa spędza w jego mieszkaniu, to on przeprowadza im szkolenie. Szkolenie, którego temat zawarty jest w tytule filmu: "Sztuka myślenia negatywnego".

A história do filme centra-se em Geirr, um homem que depois de sofrer um trágico acidente ficou paralisado e mergulhou numa profunda depressão. A sua crescente frustração é alimentada pelo excesso de Álcool e pela música de Johnny Cash que acompanham constantemente a sua deprimente rotina. Na tentativa de auxiliar o seu namorado, Tori convence Geirr a receber apoio psicológico de um Grupo de Pensamento Positivo que através de elementos que partilham histórias igualmente trágicas, tentam levantar a sua moral e mas ele rapidamente percebe que este grupo é perfeitamete inútil.