Dospívání bývá složité, zvlášť když se píše rok 1968, venku se prohánějí cizí tanky, doma se střídají tatínkové mnoha různých poloh. A maminka, navzdory své vnitřní síle, na všechno nestačí. Jak bylo v takových podmínkách možné prožít a přežít už tak náročná 70. léta? Jak šlo udržet si radost ze života, city pro lásku a chuť na smích? Hlavní linkou filmu je příběh Marty, jejích dvou dospívajících dcer – Majdy a Gábiny – a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků". Zatímco někteří „tatínkové“ se postupně snaží zvrátit kolo alespoň českých dějin, Marta a její dcery vzdorují výsledkům a následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají.

Adolescence is always a difficult time; it is doubly so for Gábina. For one thing, she is growing up in the normalization years of the 1970s, and then she also has to face the reality that her father is a well-known actor disavowed by the regime. Although he abandoned the family years before, his existence casts an ominous shadow over the lives of not only Gábina, but also her older sister and mother, who are trying to find a civilized way through the social mire of the times.