Je dobré mít se kam vracet. Tragikomický portrét jedné rodiny... Starý rolník Martin Hudec (Jozef Kroner) se svou ženou (Věra Tichánková) zplodil a vychoval tři syny. Ti se rozběhli do světa a na rodnou vesnici jakoby zapomněli. Martin může jen závidět svému starému kamarádovi Imrovi, za kterým jeho syn jezdí pravidelně až z Paříže. Když přijde senoseč, Martin se družstvu nabídne, že poseká louku, která kdysi patřila jeho rodině. Rozešle synům telegramy, z nichž není zcela jasné, o co jde. Ušlápnutý Jano (Karol Spišák) a redaktor Martin (Rudolf Jelínek) přijedou s rodinami, nejmladší Fero (Jozef Úradník) dorazí sám ze studií. Ani jeden z nich by nepřijel, kdyby věděl, proč je otec sezval. Během dnů, strávených společně podle rodinné tradice, tak vyplavou na povrch letité i nové bolesti, střety povah, ale především málo uvědomovaný pocit, který nakonec převládne nade všemi ostatními rozdíly – že všichni, kdo se tu sešli, jsou jedna rodina.

Počas jedného víkendu sa odohrá návšteva troch synov v rodičovskom dome. Otec ich zavolal pre "neodkladnú záležitosť", z ktorej sa vykľuje obyčajné kosenie lúky. Pre každého - otca i jeho synov je však kosenie Jastrabej lúky aj akýmsi symbolom rodiny, mladosti, spoločných zaužívaných rituálov. Počas tohto rodinného stretnutia sa teda rozvíja úvaha o kvalite medziľudských vzťahov, ktorá je založená na konfrontácii rozličných životných názorov a postojov.