Charles vede osamělý život ve velkém městě. Dny míjejí jeden za druhým a on si nemá s kým promluvit. Jednoho deštivého dne potká v kostele neznámou ženu, která truchlí po pohřbu. Charles ji začne utěšovat. Najde si tak novou životní náplň, začne nabízet útěchu truchlícím a cítí se opět užitečný. Smutek těch druhých je klíčem k jeho novému životu.

Charles’s solitude in a big city. Days come and go with no one to talk to. In a church, on a rainy day, he stumbles upon a stranger: A woman in despair after a funeral. Charles comforts her. He has just found himself a new activity: To bring comfort to people in mourning. He feels useful again. Another man’s sorrow is the key to his new existence.