Ve filmu jsou popsány okolnosti, které provázely jeho natáčení sovětské invaze v pražských ulicích 21. srpna 1968. Čtyři kotouče cenného materiálu, pořízeného z vlastní iniciativy, neměly v okupovaném státě žádnou hodnotu: bylo třeba je ukázat světu. Režisér s dvojicí přátel provezl drahocenný materiál, zahrnující v nesestříhané podobě šestnáct minut, do Rakouska přes prakticky uzavřené hranice za značně bizarních okolností. Nejdůležitější z nich byly „holka Ferrari Dino“, tedy krásná, ale nedosažitelná dívka Jana, a autorův milovaný vůz Fiat 850. Jan Němec opět zkoumá skutečnost svého života ve vztahu k české minulosti. Intimní historie se nedělitelně prostupuje s „velkými“ dějinami. Tvůrce konfrontuje hrané dotáčky (v nichž ho ztělesňuje Karel Roden) s původním materiálem, který před více než čtyřiceti lety obletěl svět a získal si „víc diváků, než má Steven Spielberg“.

Het is nacht in Praag, 21 augustus 1968. Sovjet-troepen en tanks bezetten de stad: willekeurige aanvallen, schietende soldaten, dode lichamen die op het trottoir liggen. Met een geïmproviseerde ploeg legt de regisseur (Karel Roden) uniek bewijsmateriaal vast - materiaal dat echter waardeloos is in het bezette Praag; het moet aan de rest van de wereld worden getoond. Dus terwijl de Sovjets valse rapporten verzinnen over oprechte ontvangsten zonder militair verzet voor propagandadoeleinden, begint de regisseur aan een riskante reis over de gesloten Tsjechisch-Oostenrijkse grens naar Wenen.

It's nighttime in Prague, 21 August 1968. Soviet troops and tanks are occupying the city - random attacks, soldiers shooting, bodies lying dead on the sidewalk. With an impromptu crew, the director (Karel Roden) captures some unique evidence - material which is, however, worthless in occupied Prague; it has to be shown to the rest of the world. So, while the Soviets are concocting false reports of heartfelt receptions without military resistance for propaganda purposes, the director sets off on a risky trip across the closed Czech-Austrian border to Vienna.