Priscille neřekne nikdo jinak než Gogo. V dětství se musela podřídit vůli svého otce a místo chození do školy se starat o jejich malé hospodářství. Poté, co ve stáří s hrůzou zjistí, že její pravnuci nechtějí už ve studiu pokračovat, rozhodne se jim jít příkladem a do školy začne chodit spolu s nimi. Její přítomnost ve třídě je všemi vítaná, stejně jako její bohaté životní zkušenosti. Po pár letech se jí však začne zhoršovat zrak a Gogo je vystavena důležitým zkouškám.

A grandmother living in a small Kenyan village completes her final year of primary school at the old age of 94.

À 94 ans, Gogo intègre l’école de son village et devient la plus vieille écolière du monde. Mère de trois enfants, sage-femme depuis 75 ans, elle partage aujourd’hui les bancs de l’école avec des maîtresses et des élèves qu’elle a fait naître. Encouragée par ses 54 arrière-petits-enfants et l’école tout entière, la doyenne des écolières se lance un défi : réussir son examen de fin de primaire et prouver qu’il n’y a pas d’âge pour apprendre !

Kenijka Priscilah Sitienei, za vse Gogo, ni imela sreče, da bi se kot otrok lahko izobraževala. A zdaj, v svojih devetdesetih, se je odločila – vpisala se je v šolo, se naučila brati, pisati, računati in najbrž najstarejša šolarka na svetu je postala zgled in navdih otrokom in njihovim staršem. Spodbudno dokumentarno zgodbo odlikujejo mojstrska fotografija, topli medčloveški odnosi in medgeneracijsko sodelovanje.

Una abuela que vive en un pequeño pueblo de Kenia completa su último año de escuela primaria a los 94 años.